O NÁS jak jsme k němu přišli ?

Bon- Pejska jsem si přála od té doby co si pamatuji. Všichni, ale byli proti ho koupit. Vytrucovali jsme si alespoň králíka, 3 křečky, potkanku i kočku, ale pejsek nikde. V tom v sedmé třídě před přijímačkama na gympl mamka řelka, že když budu do 50 místa budu si ho moct koupit. V tu chvíli jsem byla nejšťastnější na světě :-D. ALE  den před přijímačkama se to skoro skazilo, mamka zničila 50. místo a změnila ho na 40. Nakonec se, ale povedlo. ALE utekl rok a pejsek pořád nikde :-( Začali jsme otravovat znovu. A tak jsme na konci května 2015 našli Bon Bona. Bylo to poslední volné štěňátko :-D . Jsme strašně rádi že ho máme. :-)

Sahi- To byla náhoda a dobrá vůle rodičů. Já jsem chtěla po Bonovi už u prvního krytí, ale bylo to v době maturity a to by nešlo... Když se tak stalo po druhé už jsem ani nedoufala, mamka kdysi řekla, že jeden pes, více ne. V tu dobu jsme měli ale už dva... třetí? Ani náhodou... No tak jsou tři :D A já jsem za něj moc vděčná. Trochu psí blázen, ale do života boží tvor, trošičku srabík, ale takové ty klasické věci vůbec neřeší. Miluje práci.